Kolik SPF skutečně potřebujeme?

Možná si říkáte, že vyšší číslo je vždycky lepší volba - čím více, tím lípe. Realita je trochu jiná. Rozdíl mezi jednotlivými faktory u opalovacích krémů není tak dramatický, jak by se mohlo zdát, a důležitější než číslo na lahvičce je často to, jak krém používáme. 

Co SPF číslo vlastně znamená?

SPF (Sun Protection Factor) udává, o kolik déle můžete být na slunci bez spálení ve srovnání s nechráněnou pokožkou. Pokud se vaše pleť bez ochrany spálí za 10 minut, teoreticky vám SPF 30 tuto dobu prodlouží zhruba třicetkrát. Je ale důležité vědět, že tahle matematika platí jen za ideálních podmínek - při dostatečném množství krému, bez smytí potem nebo vodou, a bez ohledu na intenzitu slunce, která se liší podle denní doby, ročního období nebo nadmořské výšky.

Zásadní detail, který se často přehlíží: SPF měří ochranu pouze proti UVB záření — tomu, které způsobuje spálení a riziko rakoviny kůže. Proti UVA záření, které je hlavním viníkem předčasného stárnutí pleti, SPF číslo samo o sobě nic neříká. Proto je důležité hledat na obalu označení "širokospektrální ochrana" (broad spectrum) nebo asijský systém PA (PA++ až PA++++), který UVA ochranu vyjadřuje samostatně.

Pokud potřebujete novou opalovací ochranu, mrkněte zde!!

SPF 15 vs. 30 vs. 50: rozdíl je menší, než byste čekali

Tady přichází asi nejpřekvapivější fakt celého tématu. Mezi SPF 30 a SPF 50 je rozdíl v zachyceném záření jen jedno procento. Mezi SPF 50 a teoretickým SPF 100 by to bylo podobně málo. Jinými slovy - skok z 30 na 50 nedělá z vaší ochrany dvojnásobek, jak by název mohl naznačovat.

Proč se tedy doporučuje minimálně SPF 30 a často rovnou 50?

Dermatologové se napříč obory shodují na minimální hranici SPF 30. Pod touto hodnotou už ochrana není dostatečná pro běžné venkovní aktivity.

Proč se ale tak často setkáte rovnou s doporučením SPF 50? Odpověď není ve fyzice záření, ale v lidském chování. Drtivá většina lidí nanáší podstatně méně krému, než kolik je potřeba pro deklarovanou ochranu a vyšší SPF tuto chybu částečně kompenzuje. Jinak řečeno: SPF 50 je do jisté míry pojistka proti tomu, že se nenamažeme tak důkladně, jak bychom měli.

Vyšší faktor také dává smysl ve specifických situacích: u velmi světlé pokožky, u dětí, ve vysokých horách, v tropickém klimatu, nebo pokud používáte na pleti aktivní látky jako AHA/BHA kyseliny či retinol - tyto složky pokožku zcitlivují a dělají ji náchylnější ke spálení.

🛍️ Chcete jít na jistotu? Minerální opalovací sprej Alphanova SPF 50 je přesně ta varianta s vysokým faktorem, která vám odpustí, že se nenamažete úplně dokonale.

Skutečný problém nebývá číslo, ale množství

Toto je možná nejdůležitější část celého článku. Doporučené množství krému je 2 miligramy na centimetr čtvereční kůže. V praxi to znamená:

• na obličej a krk přibližně čajovou lžičku krému (nebo vrstvu odpovídající délce dvou prstů)
• na celé tělo dospělého člověka kolem 30–40 ml, tedy zhruba 6 čajových lžiček nebo 2 polévkové lžíce

Když použijete jen polovinu tohoto množství, ochrana se nesnižuje o polovinu - klesá až o dvě třetiny. To znamená, že krém s deklarovaným SPF 50, nanesený příliš tence, vám v reálu poskytuje ochranu spíš na úrovni SPF 15–20. Právě tohle je nejčastější důvod, proč se lidé spálí i přesto, že "se mazali".

Typ pleti rozhoduje víc, než byste čekali

Potřeba SPF se výrazně liší podle fototypu pokožky - klasifikace, kterou zavedl dermatolog Thomas Fitzpatrick na základě barvy kůže, vlasů a očí a citlivosti na slunce.

Velmi světlá pokožka (fototyp I–II) potřebuje vyšší SPF a opatrnější přístup ke slunci, zatímco velmi tmavá pokožka (fototyp VI) má přirozeně vyšší odolnost vůči spálení. I tak ale platí, že UVA záření a fotostárnutí postihuje všechny typy pleti bez rozdílu, takže ochrana má smysl pro každého.

👶 Pro nejmenší a nejcitlivější: Bema opalovací krém ve spreji Baby SPF 50+ bez parfemace a roll-on NeBiolina Kids SPF 50+ na obličej jsou stavěné přesně na fototyp I–II a citlivou dětskou pokožku.

Bez reaplikace je i SPF 50 jen číslo na obalu

Ochranný faktor se v průběhu dne přirozeně snižuje - vlivem pocení, otírání ručníkem, kontaktu s pískem nebo oblečením a postupným rozkladem filtrů na slunci. Voděodolné krémy vydrží ve vodě typicky 40 až 80 minut, než ochranu ztratí.

Obecné pravidlo: nanášet krém znovu každé 2 hodiny, a vždy po koupání, intenzivním pocení nebo osušení ručníkem. Žádné SPF, ani to nejvyšší,  není jednorázová investice na celý den.

A co dlouhodobý efekt?

Stojí to za tu námahu. Denní používání ochrany s SPF 15 a vyšším může snížit riziko melanomu o více než polovinu. Až 90 % viditelných známek stárnutí pleti - vrásky, pigmentové skvrny, ztráta pružnosti má na svědomí právě UV záření, a lidé, kteří SPF používají pravidelně, vykazují znatelně pomalejší fotostárnutí než ti, kdo ochranu vynechávají.

Tak kolik SPF skutečně potřebujeme?

Shrnutí, ze kterého můžete vycházet:

• Běžný den ve městě, kancelář, krátké venkovní aktivity: SPF 30 je solidní minimum
• Pláž, sport, intenzivní slunce, světlá pleť, děti: SPF 50
• Po peelingu, laseru, mikrojehličkování, nebo při užívání retinolu/AHA/BHA: SPF 50 bez výjimky
• Za každých okolností: širokospektrá ochrana (UVA + UVB), dostatečné množství a reaplikace každé 2 hodiny

Číslo na lahvičce je jen začátek. To, jak dobře vás krém skutečně ochrání, rozhoduje hlavně to, kolik ho použijete a jak často si na něj vzpomenete.

🧴 Připraveni vybrat si tu svou ochranu?